Začátkem července dosáhly přípravy spuštění nových domén nejvyšší úrovně dalšího milníku. Po více než roce od okamžiku, kdy byl ukončen příjem žádostí, organizace ICANN oznámila pokoření hranice jednoho tisíce schválených žádostí. (Kompletní databáze žádostí, včetně informací o jejich aktuálním statusu je k dispozici na webu organizace ICANN.) Připomeňme, že zájemci loni podali celkem 1930 žádostí o nové gTLD domény.
K tématu:
Výběr dosud schválených nových domén nejvyšší úrovně. Schváleny byly ale také domény měst jako Berlín, Budapešť, Helsinky, Melbourne, Moskva, New York či Paříž, které se tak budou moci pochlubit svoji vlastní doménou nejvyšší úrovně. Připomeňme, že Praha o novou gTLD nepožádala.
Neznamená to však, že by po schválení všech žádostí mohlo vzniknout teoreticky až 1930 nových domén nejvyšší úrovně. O některé lukrativní domény totiž projevilo zájem hned několik subjektů. Mezi největší žadatele patří Google (101 domén) či Amazon (76 domén).
V současné době je schváleno 1012 žádostí. Nicméně schválení žádosti automaticky neznamená, že subjekt požadovanou doménu získá. V rámci schválených žádostí stále existují případy, kdy se o danou doménu uchází několik zájemců. Pokud se vzájemně nedohodnou, může dojít až na asi nikým nechtěnou dražbu, která doménu ještě více prodraží. Zájemce vyjde nová doména i tak na nejméně 185 tisíc dolarů. Tuto částku museli uhradit už při podání žádosti.
Jediná česká doména .UNICORN, o kterou si požádala stejnojmenná česká firma, zatím schvalovacím procesem neprošla.
Někteří zájemci už své žádosti stačili stáhnout. ICANN v současné době eviduje takových žádostí necelou stovku. Díky staženým žádostem je podle Jiřího Průši ze sdružení CZ.NIC jasné, že nových domén nebude více než 1 359.
Krokem, který přiblížil uvedení nových domén do praxe, je také schválení „Dohody o nových generických jménech“ (New gTLD agreement).
V rámci „New gTLD agreement“ je věnována pozornost především ochraně práv z průmyslového vlastnictví, kdy se předpokládá zejm. zřízení tzv. „clearing-house“ pomocí kterého budou moci vlastníci ochranných známek uplatit svá práva a vytvořit jakýsi si „black-list“ doménových jmen zapovězených pro další registraci. Vedle ochranných známek se dokument věnuje i bezpečnosti, kdy mezi podmínky pro nové provozovatele by mělo patřit povinné např. povinné zavedení DNSSEC,
vysvětluje Jiří Průša.
